Český stát investuje do provozu základních škol necelých šest promile HDP. Ze srovnání Eurostatu vyplývá, že to je nejnižší podíl v celé Evropské unii.
V letošním školním roce podporuje EU české základní školy částkou 4,5 miliardy Kč a střední školy 1,5 miliardy Kč.
Průměrná evropská země investuje do nejmenších žáků dvojnásobek, některé severské státy i třikrát vyšší částku. Nedostatek financí má dopad i na kvalitu základního vzdělání v naší zemi. „Vzdělávací systémy se špičkovými výsledky ukazují, že jejich kvalita závisí na kvalitě učitelů,“ stojí ve studii s názvem Jak se nejlepší světové vzdělávací systémy dostaly na vrchol. Příliš nízké platy totiž odrazují kvalitní absolventy vysokých škol od pedagogické kariéry. Pokud na základních školách neučí ti nejlepší, musí jít jejich úroveň zákonitě dolů.
Na finském příkladu si můžeme ukázat, že cesta na vrchol není uzavřena ani chudším státům východní Evropy. Neplatí totiž pravidlo, že nejlepší výsledky musí mít země, které pošlou do základních škol nejvíc peněz. Stačí, když učitelům nabídnou platy, které neodradí ty nejlepší.
Právě Finsko je ve výdajích na žáka v evropském průměru, kvalita vzdělání je však vyšší. Ve Finsku jsou všechny základní a střední školy bezplatné a možnost studovat tak má každý. Střední školy se strukturou podobají spíše školám vysokým, pro studenty jsou připravené povinné i volitelné přednášky. Nakonec jsou, stejně jako u nás, zakončeny maturitou. Většina učitelů je vysoce kvalifikovaná, jsou magistry pedagogiky a mají další specializaci na konkrétní předměty. Finský školní systém je založen na důvěře, nikoli na kontrole. Neexistují inspekce, díky čemuž nehrozí v tomto směru ve školství tak velká krupce. Učitelé se účastní vzdělávacích kurzů a trvale si tak zvyšují kvalifikaci
Co se středních škol a gymnázií týče, neměli bychom opomenout, že u nás v České republice je na seznamu několik desítek soukromých škol. Logickým úsudkem by člověk předpokládal, že privátní školy jsou na tom nesrovnatelně lépe, protože nejsou finančně závislé na státě. Na průměrné soukromé střední škole se školné pohybuje okolo 20 tisíc Kč za rok. Na těch prestižnějších i nad 40 tisíc. Z toho by škola nikdy nevyžila. V České republice jsou totiž soukromé školy také z 90% dotovány státem. Školné tedy tvoří pouhých 10% z celkového rozpočtu. Ale právě soukromé školy mohou pedagogům nabídnout více, proto si však dávají větší pozor při výběru a výuka má potom úplně jiné grády.
Podíváme-li například do Anglie, vidíme, že co je soukromé, to je skutečně soukromé a funguje to pouze díky vlastním finančním zdrojům. Školné na privátní střední škole (většinou jsou to školy zároveň internátní, tj. včetně ubytování) se pohybuje okolo 11-20 tisíc liber, což je v přepočtu 330-600 tisíc korun. Studuje-li dítě pět let, může škola rodiče vyjít až na 3 miliony Kč. Privatizace středního školství v Anglii způsobila, že mnoho teenagerů, jejichž rodiče nemají prostředky na placení školného, zůstalo doma. Možná že i to je důvod, proč letošního léta vypukly v ulicích Londýna a následovně i v jiných městech takové problémy.
Je však zřejmé, že přestože jsou finance určené státem pro potřeby školství velice malé, na něco by vystačit měly. A nestačí. Kam tedy mizí? Ani ve zdravotnictví a mnoha dalších státních institucích nejsou peníze. Kde jsou naše daně? Obávám se, že v naší zemi nejspíše hodně závisí na známostech, a to hlavně s těmi, kteří obsazují některá z klíčových míst v těchto věcech. Těm, co tyto známosti mají peníze, jak je vidět, rozhodně nechybí.